Umělá inteligence není autorem díla, stejně jako jím není fotoaparát nebo zvíře. Uzavřel americký soud ve věci THALER v. PERLMUTTER

Okresní soud Spojených států amerických pro okres Columbia rozhodl dne 18.8.2023, že Úřad pro autorská práva nepochybil, když odmítl zaregistrovat autorskoprávní ochranu dílu vytvořenému umělou inteligencí.

Žádost k Úřadu pro autorská práva podal Stephen Thaler, majitel autonomního systému „Creativity Machine“, v němž vygeneroval virtuální umění s názvem „A Recent Entrance to Paradise“.  Dílo má představovat zážitek blízký smrti.

Thaler v registračním formuláři označil za autora AI (The Creativity Machine) a vysvětlil, že dílo bylo autonomně vytvořeno algoritmem systému. Thaler se snažil docílit zápisu autorského práva ve svůj prospěch, jakožto vlastníka autonomního systému, a to na základě konceptu „a work-for-hire“ (pozn. v tomto konceptu je namísto kreativce/zaměstnance považován za zákonného autora zaměstnavatel).

Thaler se v průběhu soudního řízení pokoušel argumentovat tím, že dával AI přímé pokyny, průběh vytváření díla měl zcela pod svou kontrolou a AI jen jednala podle jeho instrukcí. Těmito body se však soud odmítl zabývat, protože se nacházely mimo přezkoumatelný rámec. Tyto (později tvrzené) skutečnosti totiž Thaler v registračním řízení neuplatňoval. Tato nová tvrzení byla v rozporu s předchozím řízením.

V předchozím registračním řízení Thaler informoval Úřad pro autorská práva, že dílo bylo vytvořeno samostatně AI systémem. Přezkoumávané rozhodnutí Úřadu pro autorská práva je tak založeno na předpokladu, že Thaler nehrál žádnou roli při tvorbě.

Soudkyně Beryl A. Howell připustila, že s tím, jak umělci vkládají AI do svých nástrojů při vytváření nového umění, bude třeba hledat nové hranice v oblasti autorského práva. Zvýšený útlum lidské kreativity při generování děl bude přinášet náročné otázky, zejména:

  • Jak velký lidský vstup je nezbytný pro kvalifikaci uživatele AI systému jako autora generovaného díla?
  • Jaký bude rozsah ochrany vygenerovaných děl?
  • Jak posoudit originalitu děl vygenerovaných AI, u nichž byl systém trénován na neznámých již existujících dílech?
  • Jak má být autorské právo co nejlépe užito, tak, aby motivovalo ke kreativní činnosti při využití AI?

 

V rámci soudního sporu se však soud mohl zabývat jedinou otázkou: „Zda je dílo vygenerované AI systémem uznatelné za autorské dílo“. Soud uzavřel, že NE. Chybí zde totiž lidské zapojení při vytváření díla. Lidský autor je nezbytnou podmínkou pro platný vznik autorského práva. Ve zdůvodnění rozhodnutí soud také poukázal na dosavadní rozhodovací činnost Nejvyššího soudu USA. Ve věci Sarony vysvětlil, že fotograf jakožto lidský autor, nikoliv fotoaparát, koncipuje a navrhuje fotografii a pak užije fotoaparát k zachycení fotografie. Z věci Naruto v. Slater zase vyplývá, že makak nemůže žalovat porušení svých autorských práv.

Přestože si na důležité odpovědi v oblasti autorských práv musíme ještě chvíli počkat, soud přijal již očekávaný závěr, že samotný systém AI nemůže být považován za lidského autora. Stejný závěr je nevyhnutelný také v České republice, neboť dle autorského zákona autorem může být jen člověk.

Pavla Nečasová
Pavla Nečasová

Pavla Nečasová je fotografující advokátka a zakladatelka blogu fotopravo.cz.

Specializuje se na autorská práva a firemní poradenství. V advokacii využívá své zkušenosti ze soudní praxe, kdy působila například na Nejvyšším soudu.

Ve volném čase nejčastěji fotí malbu světlem a noční krajiny (pavlanecasova.com), věnuje se trekování a lezení.